V zajetí

Chtěla bych nenávidět a vidět Tě v pekle se smažit!
Už nikdy bych se nemusela o Tvou náklonnost snažit.
Už nikdy bych nešla z práce domů a neměla v sobě to ponížení.
Ani během dvou let nedošlo ke sblížení.
Hraješ si na pána, ale nejsi téměř nic.
Jsi jen krutý člověk bez hranic.
Chtěla bych se vzepřít a řvát na Tebe jako ty na lidi.
Ale sobci jako jsi Ty, své chování nevidí...

Chtěla bych Tě vidět, jak se plácáš a život Tě ve své náruči topí.
Chtěla bych, aby Ti někdo naznačil, jak moc jsi v morálce omezený a občas tupý.
Chtěla bych nenávidět a umět s Tebou zatočit.
Zatím jsem klidná, ale co až začnu útočit?

Provokuješ, jsi přirozená autorita, kterou respektuji, ale vážit si Tě nebudu.
Můžeš někomu doporučit a já už tady pro Tebe pracovat nebudu.
Ale taky nebudu litovat, že jsem se za celý svůj život dovedla prosadit.
Nebude po mně šlapat kdejaký nelida, kdejaký hnid!