Orient Expres

Nádražácký čas zpozdil vlaky,
hlasatel dojídá šunkofleky.
Beztak už nevyjdeš
ze schváceného spoje,
lásko moje.

Dřepím tu polovstoje
šišlám šššúúúú
výpravčí je vůl.
Jede jede mašinka
neveze tvá kolínka.

Žehrám tu inkognito
tvému vědomí-
možná už nevíš ani to,
že jsem existoval
pro tebe... a v tobě.

Bylo to krásný,
poprvé,
v opuštěným vagónu
na kusé koleji
až do krve.

Na liduprostém perónu
cituprázdný,
uvnitř nejhlouběji,
cítím se tlít v hrobě.

Bezdomovci kydají do vozů poštu,
balíky plné srdíček
a sraček.
Na tvou adresu mě stejně nedoručí
rychlonohý posel.

Ryzí klíč našel cestu
do zámku tvého srdce
a můj šperhák,
životu pseudofalešníka,
kostlivým klíčníkem vyrvaný,
dozvání
pod jiskrnými koly
půlnočního expresu.