Hnán ...

Hnán osudem blížím se smrti,
Hnán Láskou blížím se k strasti.
Utíkám před přízrakem temné duše,
Bojím se rána v děsivé předtuše,
Tělo mě zrazuje, nohy pálí,
mosty se protínají v temné dáli ...
Rychle prchám tajemným zákoutím,
lásku v nenávist potichu překroutím;
Jen hraju podivnou hru se svým osudem,
až prohraju, další hrát nebudem.
Však já jsem hráč i rozhodčí,
jsem mozek, který mě vytáčí.
Jsem rozhodnutím svého rána,
jsem romantik hrající si na temného pána.
Jsem ....
..... pouhý sklerotik ....