Závan naděje

Dnes poprvé neuhnul pohled
a staré zrcadlo svítí zářivěji
než ve všedních dnech
podívám se podruhé, tak jistě
a skrz zorničky zaslepené
sobeckostí a neúctou
vidím osamělého kluka

Dnes poprvé snídám pravdu
a zdá se jako bych žil
živěji než předchozí dny
podívám se okolo, tak nejistě
a skrz nosní dírky zalepené
fosforem a kapkami rtuti
nasávám závan nové naděje.

Tentokrát se dočkám konce.