Soumrak bohů

Soumrak bohů

Mraky těžké temnou nocí plují,
v té tmě je nikdo nevidí.
Na zemi však lidé své životy žijí
a nikdo z nich se nestydí.

Lidé zde žijí, kolik lidí tolik povah říká se.
Kdo naše duše a činy tajně sleduje?
Kdo může říci, s tím žij a s tím se nevyplatí žíti?
Kdo na boha pod temnou oblohou se pasuje?

Zrádce, srab či vrah?
Možná blíž by se našel než by jsi ho čekal,
možná jak had na prsou, má k tobě vztah,
možná manželka či partner dýku za zády schoval.

Že by od cizích to méně bolelo, „I ty Brute proč“?
Já každým dnem snažil se lepším býti,
tak proč proti mně tasíš meč?
Proč lepším býti, je zrnem závisti?

Ta závist je matka hříchů všech,
závist úspěchu, vzdělání či moci.
Vlastní bezmoc a neschopnost je váš pech,
jež Vám dává sílu zabíjet jen v noci.


S hlubokým pochopením a úctou
věnováno François Villonovi