velikonoční

v předvečer svátku
zvony ruší usebrání

/velikonoční beránek
je už obětován/

stíny maloměsta
krčí se v trávě
smrsklé do teček, do bambulí

zvláštní příchuť
prostupuje
i srdcem svatých žen - těch pohřbených už zaživa

netuší, chudinky,
že na jejich bezrkvých rtech
sílí nové jaro

kdyby jen nechaly ho zpívat
nemusely by za půlstoletí
proklínat jména
svých pozdně milovaných

kdyby ho nechaly zpívat
v basovém klíči - téměř neslyšně!
pochopily by
že i beránek žil svá jara
/ale po svém../
ale bez maloměstských sebepopírání,
bez nevěrných obětí,
bez stínů pravdivých skutků a činů

v předvečer svátku
zvony varují
před falešnou zbožností
svatě padlých žen...

/tak šeptám
milé dámy, milé ženy,
zruště prosím klatbu nad jarem!/