Popel k prachu.. prach k popelu
Černá noc zmlkle leží v umírání,
tupá žiletka mně v srdci studí.
Odevzdaně blouzním za svítání,
dvě duše pod jednou hrudí...
Tmou pluje jemné světlo svíček,
touha mně ponižuje kulisami.
Bodá mně vyděrač očních víček,
křičím se svými myšlenkami.
Déšť pláče na hrob mého žití,
v mém nebi žádný bůh není.
K zemi upadá popel mého bytí,
má trápení se v prach mění...
..popel k prachu..
..prach k popelu..
Komentáře (7)
Komentujících (7)