Holčičí
Holčičí
obracím v deníčku zažloutlý list,
pohledem pohladím vybledlou stránku,
začínám snít a řádků pár číst:
Rytíři z pohádky
kudy se touláš,
já čekám za vrátky,
bojím se ven.
Dva útlé copánky,
ofinka dlouhá,
být jako princezna,
to je můj sen.
Příšeří večerní
oknem se vkrádá,
princové nevěrní
dávno jsou pryč.
Pohádek vábení
tajně si střádám,
než navždy odletí
dětství jak míč.
Můj milý deníčku
mám tě tak ráda,
na malou chviličku
princeznou jsem.
Nesmělou básničku
do tebe vkládám,
jak s princem společně
královstvím jdem ...
Vidím ji před sebou, dívenku s copánky,
života slabikář učí se číst.
Pár slůvek posledních dopíšu na stránky -
- princové zmizeli - obraťme list.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Má malá princezno,
můj sladký přelude,
já chtěl bych za tebou,
však musím na Březno,
tam zakázku mám,
tam platí mě zlaťáky,
ač nemaj tam,
jak tvý veliký.
Taky mám svůj deníček, a že jsou tam věci! Ale to asi každý ...
20.04.2009 00:22:00 | Zasr. romantik
vracím se do dětství,
mládí je vzpomínka,
slabikář schovávám,
krásná to vteřinka...
19.04.2009 19:49:00 | nejsembásník
...a čas plyne tak rychle, že z princezny je královna jen se naděješ... a tak jediný dne nehodí se k promarnění a přes to, že jeden jediný den nevyjde nazmar, stejně jich máme v celku málo... ...a tak jen snění krásné duše zůstane... ...snění o něčem co existuje a já doufám v "pravděpodobně"...
19.04.2009 03:29:00 | Cybermud
Kdo ví, zdali někde něco podobného mám, spíše bych našla dopisy. :o) Pěkné dílko.
17.04.2009 22:24:00 | NikitaNikaT.