Tristezza

Proběhnu ranní mlhou a
schovám se ti za zády
kamkoli půjdeš, půjdu i já
vždy tři a půl kroku za tebou

V poledne mě odhalíš a
zahraješ si na dotčenou,
nepochopenou už pár let
s posedlostí tajných přání
ukradnu tvůj vnitřní klid a
ze zvědavosti odhalíš kotník

A když k nám připluje večer,
prorveš mi výdechem ucho a
ve tmě zaslechnu sladké rty
modlit se o jednu noc navíc.
-------------------------------
Jak bych tě mohl zachránit,
když sám pomalu umírám?
Jak bych ti mohl odpustit,
nedokážu ani sám sobě..
To já jsem tě zrodil
to já jsem vše okolo