Vzpomínka

Temným zákoutím když procházím
tyto dny
snad poslední
Vzpomínkou prorážím
skrz bariéru času

V těch obrazech starých
je však více jasu
než nyní vnímám
Snad slunce svítilo víc
Snad sen jen v hlavě mám

Když mlád jsem byl
málem svatozář
Možná to byl ten svit
Nevinnost jako korále
navlečená na nit

Rozsypané už nejsou nic platné
vše pak zdá se obyčejné
tmavé matné
Kdybych měl teď na výběr
a mlád zase ráno vstal
ty korále bych schoval
nikdy bych je neroztrhal