čas v dlaních

...

zkrze mříž v roletách
pokoje šedého,
hřejivé pozdravy
na zdi slunko si píše,

v dlaních svých prohlížím
nádherná motýlí křídla,
dávno již minulého času..

než zvednou se zase k letu
vnímám ty barvy
v nichž skryly se plátky růže
..té první..
jež voněla tvému milému nosíku,

..přání..
vězněná v klícce zlaté
od které nám zabavila realita klíč
i pár drahokamů třpytivých
co uronilas ze svých řas

vím že se do dlaní
zase mi vrátí
a připomene se pomněnkovým pohledem
a já po něm pošlu dotek hřejivý

člověku ,který ho do dlaní
vezme snad někdy
té , která pro mě tolik znamená

...