Sen

Jako lehký vánek,
letící nad krajinou,
sen vede nás do pohádek,
sníme jednu potom jinou.

Sen kolem nás poletuje,
šeptá klidná slovíčka,
třeba, že jsem jako ptáček,
co má pestrá peříčka.

Nejhorší je, když do klidného spánku,
vkrade se nám noční můra,
a roztrhá na kousky sen o zlatém vánku.
Potom ošklivých slov je fůra.

Někdy časně nad ránem,
pěkný sen, i se svým tchánem,
noční můru vyžene
a nechá nám zdát střevíčky stříbrné

klapou o schody,
a jde na hody,
popelavá holčička
září v barvě sluníčka.

V nejlepším tom hodování,
rozdrnčí se budíček
když princ se po popelce shání
budík zpívá raníček!

To pak přetrhne se nitka snění,
únava, chuť do práce v těle se nám pění.
Perou se perou se a konce není žádného.
"Běž radši na snídani, pojez jídla valného.

Tak už dost a oblíkat!
Pak do školy to by bylo,
abys zaspal budíka!"
"To by se mi snilo!"

Musím tedy uposlechnout,
nad pěkným snem jenom vzdechnout.
A budík si drnčí
až mi v hlavě brnčí.

CRRRRRRRRRR
DRRRRRRRRIN
CRRRRRRRRRR
a
DRRRRRRRRIN

Sbohem krásný letní vánku,
v podobě lehoučkého snu.
Musím si uvázat pracovní vázanku
a za prací si jdu!