Už nejsi se mnou...

V noci nespím, probouzím se,
čekám až tu rozední se.
Zas tě vidím před sebou,
jsi mi velkou oporou.
Takhle je to každý den,
něco jako špatný sen.

Často ptám se sama sebe,
proč nestojím vedle tebe.
Odpověď už nečekám,
jenom smutek zanechám.
Kráčím sama černou tmou,
cítím tíhu bezednou.

Každý dech je jako vryp,
který nejde necítit.
Slova nemám, slza stýká,
ukápnout se neostýchá.
Proč jen se tak stalo,
temno mi tě vzalo.

Stojím venku v zimě,
nestojíš už při mně.
Ty jsi v nebi, já v to doufám,
sama si tu nahlas zoufám.
Byl si anděl v lidském těle,
co uvažoval vždy vesele.

Hvězda jasná stále září,
uplynul rok v kalendáři.
Já to vidím jako včera,
do detailů všechno, zcela.
Čas však nejde nijak vrátit,
já se budu dále trápit.