Poustevník

Můj žal je jako jed,
který mě změnil v stín
a posílá mou duši k nevědomosti...

Šel se mnou mnoho let,
který mi vrážel klín,
do mého srdce neschopnosti...

Již jsem jen pouhý stín,
který vzkřísil měsíc,
ve světle očí spím,
ve dne jsem jak navíc...

Jsem poustevník slepý,
bádám ve své beznaději,
anděl ze mě žádný,
jenom pouhé utrpení...