Na poušti

Na poušti náhorní
ustýlat postele
bez prostor úložných
zabořeny v blátě
a nám to nevadí
jsme jak dva blázni
z Bohnic.

A nic

A nic
nám nebrání
foukat pavoukům
do vzdušnic
mentolový výpary
z našich hub.

Z hub

Z hub
na večer
padaj výtrusy
naší lásky.
Miluju úplňky
na březích
jezera.

Trochu jak Hynek
ale ne z Poděbrad.
…
šprýmuju

s tvýma jarmilkama
hraju ti
pantomimu.
Za ten tvůj úsměv
šel bych světa kraj

a nebo aspoň
do vedlejšího města.

Pojď už spát
a přikrej se pískem
budu tě zahřívat.

A sfouknu svíčku.
dračice
a já tvůj drak.
-ňaf-
jak infantil

láska dělá z lidí blbce

a to já rád