Vlastní slova

Nad duší, vysoko a zároveň daleko,
proti dobrotě, v ohromném koutě,
bez strachu a bez náznaku lítosti,
ke stehnům se v objetí snažím dostat.

Se slzou nad jediným víčkem,
modré oči se srážejí v rampouchy ledu,
protože doteky těla už nejsou co bývaly,
v dobách kdy k sobě nejblíže jsme si měli.

Protože oči už nenesou dětskou nevinnost,
a na prsou první otisky polibků,
v ústech jazyk, který není tvůj,
a v klíně překvapení, které už jsi nečekala.

Vlastním slova, která mohu na papír nanést,
tj. úplně celé co vše zmohu,
jejich těla jsou pouze její,
a duše se zpovídá z toho bohu.