Pro něj...

Do tmy křičím
vřískám z plných plic
tolik bych ti chtěla říct...

Tolik krásných slov
něžných vět
ódy na ten krásný svět....

Se svým svědomím se soužím
vůni kopretin stále cítím
i žlutou růži mám...

Ve vzpomínkách se užírám
ten, tamten i další
v hlavě mi pohádka zní....

Bez nich dokážu žít
mohu jiného milovat
zbožňovat....

Nevíš o mně víc
než pouhopouhé nic...

Slíbit nemohu
že vždy poslušná budu...

Neslíbím ti věčné štěstí
lásku a cit
Neudělám však nic
co sama nemohla bych odpustit...

Neslibuji nemožné,
neříkám jsi mi vším,
neslíbím ano a též ne
a nic mezi tím....

Jediné mohu říct....
Den co den...
Miluji tě víc a víc...