Píseň naší noci.

.
Bez kouska oděvu
deku kolem sebe,
stojím tu za zpěvu
od nohou mě zebe,

stojím jako socha,
hlavu si podpírám,
jak socha bělocha,
a smutkem umírám,

noc, co teď vidím
poznávám,
poznávám.

Jsem sama v pokoji,
on někam odešel.
Nechal mě, ať stojím,
před tím, kdo píseň pěl.

Ta píseň přesmutná
leze mi do kostí
pravda je ukrutná-
stejně mě opustí,

na tu noc už myslím
bez zlosti
bez zlosti.

Tu naši noc, krásnou noc,
kdy se naše těla
pod peřinou, vteřinou,
touhou a láskou chvěla
Tu naši noc, krásnou noc,
noc, kdy byls mým pánem,
Noc, co krásně skončila
stejně krásným ránem..

V setmělém pokoji
jen lampa svítila,
píseň mě dojímá,
slza tvář brázdila.

Uslzelým pohledem
zavadím o postel,
ne, tohle nesvedem
a všichni mi odpusťte,

že na tu noc myslím
už posté
už posté.

Tu naši noc, krásnou noc,
kdy se naše těla
pod peřinou, vteřinou,
touhou a láskou chvěla
Tu naši noc, krásnou noc,
noc, kdy byls mým pánem,
Noc, co krásně skončila
stejně krásným ránem..
.