Povidla

Utonula v rose
místo rána u kávy
v malé jitřní kose
život už jí nedáví

malá moucha bez křídel
napila se povidel
povidel s rumem
pila je s umem
malinko však přebrala do sosáčku
malinko se upila k bílým mráčkům

možná se divíte
já jí to přála
co chudák moucha bez křídel
snad její smysl povidel
a poslední spánek v rose
malé jarní lesklé kose
která jí dala křídla
a sílu odtrhnout se od povidla