Všednoromantická

Vyčerpaná věčným sněním
o muži, co nikde není.
Spadla jsem ti do náruče.

Pár večerů bez doufání,
během nichž jsme dospěli.
Ony nám snad doopravdy
nečekaně prospěli.

Usmívám se bez bolesti,
přemýšlím co znamená.
Když tě v noci hřeje duše,
která není spřízněná.

Myslím na tvé velké ruce
bez studu a s klidnou tváří.
Na to, jak mi chystáš kávu,
zatím, co se tělo vaří.

Dnes už vážně nechci čekat,
kdy u dveří zazvoní.
Citlivý a zranitelný,
bledý básník na koni.

Líbí se mi to co říkáš,
jak mě míváš na dlani.
Neprožíváš hvězdné nebe,
ani sladké svítání.

Směju se teď svojí hlavě,
která prý ví, co se sluší
Zatím co si moje tělo,
řeklo, že chce mluvit s duší.

Nechám si tě celé léto,
nebo možná na věky.
Jestliže mě tenhle čtvrtek,
neupálíš u řeky.....