Jdem

Jdem cestou našich myslí.
Proč si všichni myslí,
když jsou tak bystří,
nevědíc co chtějí,
a nejdou, kam spějí!

Cesta našich dětí bývá klikatá,
když zaklepe zubatá,
kosu leštíce,
v svitu měsíce,
na dítě hledíce.
Dítě neví,
co po něm lidé chtějí!

Jdem cestou svou,
dlouhou a dalekou,
pro život lepší,
než vědomí myslí,
že potřebujem k životu,
stejně zůstaneme na suchu,
když na hvězdy hledí,
my, děti a stáda plná lidí!