Duše

Duše je krásná jako květina
nejkrásnější je když umírá.
Když vidím duši stoupat k nebi
říkám si "někdo zemřel, že by."
pak pohladí mě po duši
vědomí že jsem na souši,
vědomí že jsem ještě živ
stejně tak jako jsem byl dřív.
Duše se nesměje ani nepláče
nikdo ji nevezme do své náruče,
duše nezmění barvu ani zář
tak jako člověk nezmění svoji tvář.
nikdy nikdo neviděl svou duši
nikdo neví jak mu ta jeho sluší.
Kdo viděl někoho umírat
ten živé duše nemá rád.
A tak i když o nich často nevíme
s dušemi přesto žijeme