Není nad upřímnost...
Není nad upřímnost...
je pro tebe výčitka…
Vzdát se křečím?
Co tak dozvuky přímých slov!
Tohle je snad
pro tebe strop…
…a padá v plen
tvé odhodlání…
Volání o pomoc,
v tom vůbec neslyšíš…
Echem ozvěny tu zní…
…napospas vydaná,
krušné řádce dní…
Závazky nemáš rád,
ač týkají se tak,
pouhého zavolání…
…své běsy teď
já stěží ovládám…
A ty snad
do té propasti
shazuješ mě sám…
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Jani-děvče, neříkej, že Tě chlapi ještě "zvednou". Vždyť už je máme "přečtené" tam i nazpátek a dobře víme, že je možné s nimi jednat jen "v rukavičkách" a s úsměvem:)A ještě pozor na jejich ješitnost! Čím míň si jich všímáme, tím jsme vzácnější - tak si to tak neber.)
24.10.2005 14:05:00 | Zdeňka
V tvé básni je obrovský kus pravdy.Bohužel už to tak bývá u mužů,že připomínku berou jako výčitku.To je pak příčinou mnoha hádek,které naruší i ten nejkrásnější vztah.
Povedená moc.
24.10.2005 09:38:00 | Guču
Ať tedy po dopadu odrazíš se zase k vzletu
Nejlépe v sobě sama bez dozoru, bez pamfletu
Ať nejsi ničím vázaná
Okovem žádným spoutaná
23.10.2005 20:51:00 | nadinka1
Z toho si nic nedelej...ja sem taky hodne uprimna osubka..nekteri lidi si ji na mě váží a jiní nenávidí..si nevyberes...nesmutni...
23.10.2005 20:00:00 | Natalie Kolářová
Je to skvěle vystižené, celá podstata mužského sobectví v krásném kontrastu s jemností a něžností ženy, která by potřebovala trošku ochránit a trošku té něžnosti oplatit, prostě která touží, aby muž dokázal alespoň někdy udělat kousíček z toho, čeho není a nikdy nebude schopen.
Pro mě je to jasná stovečka - za odhad celého našeho mužského plémě a to přesto, že k němu také patřím.
23.10.2005 19:59:00 | risik
Krtii to bude dobrýýý=) a kdyby snad někdo někam chtěl tě shazovat, tak mu řekni, že bude litovat...z Literu bysme mu dali co proto:)
23.10.2005 19:52:00 | makretka