Noc bez zítřka

Nad osamělou pevností
městíc tiše zapadá
stín jeho hradeb
tmou krajinu okrádá.
Jak stará kost
věž stará rozpadlá
kdysi hrdá k nebi ční
krajinou zní zvony pohřební-
Hvězdná obloha v oblacích skrytá
i stromy v lese kousek vzdálenem
tiché jako mrtvé snad
nad nocí rozprostřela smrt svůj šat.
Již měsíc je pryč
stříbrné paprsky odešly spát,.
poslední noc dne bez zítřka
ví o ní jen osamělý starý hrad.