Té '...'
Té '...'
Den po dni prochází Tvá mysl zraněna
Barvy zmaru a odér nedokonaných skutků
Přílišná tíže pro Tvá křehká ramena
Démoni neznámých sil víří v mátožném tanci
Tajemné přízraky s obřími ústy zejícími
Vlečeš své pochyby v ohromném černém ranci
Šarlatem vyšívaným stehy ohněm pálícími
Jak kompas elektrickou bouří poničený
Tvá duše volí neustále dvojí směr
S úzkostí děvčete snoubí se smutek ženy
Kapku po kapce plní se slzí džber
S výhružkou mlčení snáší se černý sníh
Oblohou bez hvězd krouží dušelační běsi
Ach pozdní dědičko Caprichos Goyových
Kde hrůzné vidiny drobného človíčka děsí
Vtom temné chmury mračen jasné světlo trhá
Čaromoc lásky zahání zbledlou zbabělou noc
Jak bojovník úsměv přátel v ústrety se Ti vrhá
Podaná ruka vybízí prosí: "Přijmi tu pomoc!"
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Velmi krásná. Ale netuším pro koho ... asi to má svůj důvod, neb bys napsal komu ... Skoro mi slzy ukápla, ale nemohu, su v prácovním procesu-dá se říci. Něco jsem si připomněla, bolí to bolí, a ne málo ... ale děkuji za to přopomnění...
09.11.2005 08:23:00 | NikitaNikaT.
Hary krásný..jako Baruš..slzičky v očích mám, ptže v poslední době není mi nejlip a až k slzám mě tohle dohání, moc krásný..taky bych takovou ruku, pomoc potřebovala:)
24.10.2005 21:39:00 | makretka
Ahojky... Ta je nádherná... až mi vhání slzy do očí. Proč asi.. Děkuji za ní.
A k Tvému komentáři k mé poslední básni: To s tou jehlou, není to myšleno zas až tak doslova.
24.10.2005 19:39:00 | BlackTangerine
Fantastické vylíčení... běhá mi mráz po zádech... konec, který je nadějí ... Ta ruka se přece nedá odmítnout ...
24.10.2005 13:07:00 | Obyčejný básník