Sklíčko

Ondřejova ruka malátně
dopadla na lavici,
dá se z ní vyčíst mnoho
nepochopených vět,
má nově tvarovanou, všemu
se vymykající svíci,
v jeho očích vzniká nový,
smrtelníkům skrytý, svět.

Jeho sklíčko tvoří část
mých osudných brýlí,
blíží se den, kdy si je bez
obav nasadím,
potřebuji tě k svému rozvoji,
jenž nyní sílí,
jednou ti možná filozofickou
úvahou poradím.