Převlečená smrt

Všichni mě jen přehlížejí,
dívají se vpřed,
člověk jen překročí,
místo aby mě zved.

Slepé oči nevidí,
všechnu tu krev,
hluché uši neslyší,
můj bolestný a prosebný řev.

Proč mě nikdo nevnímá?
Proč se cítím tak slabá?
Proč ta úzkost?
Proč jsem najednou tak sama?

Počkat...něco se děje,
všechna ta bolest a strach mizí,
na mé tělo déšť si leje,
a nade mnou stojí někdo cizí.

Jako jediný se ke mě otočil,
a za ruku mě vzal,
aniž by věděl kdo jsem,
aniž by mě znal.

Převlečená smrt...