Ikaros

Ikaros

Čekání, věc nelehká.
Až se dočkáš, marnost svou poznáš.
Hlas houslí k nebesům se pne
jak Ikarus,
a slunce žhne.
Křídla se roztáhnou
v divoké touze
a vosk se rozteče.
Peříčka bělavá se rozpadnou.
Padá Ikaros,
padá v temné moře.
Nepoznal sám sebe
a zbylo tu otcovi jen hoře.
Byl tak hladový,
kdopak mu odpoví?
Sladká nicota
nikomu nebrání
prodrat se z neznáma.
Jak těžké je vstát a jít
a zas naplno žít.
Švitoří ptáčkové
bolestná setkání.
Básník spí,
kdopak ho probudí?
Vítr ševelí v korunách stromoví,
nikdo mu nepoví,
že už se nevzbudí.
Jen socha tu zůstala
a otázka, co se na nic neptala.
Hudba dozněla
a všichni sní.