Pavouk

Usnul pavouk v mojí dece
byl větší než mince
leknul se mě já ho taky
a jak běžel s pod deky
a z postele na koberec
křiknul jsem na něj
„počkej nebuď blbec“
a on nic běžel dál
uplně mě ignoroval
a až na druhé straně pokoje
zastavil se a já ve stoje,
naše oči se setkali
„dostanu tě ty vrahu much
zavřu tě do sklenice bez průduch
a hochu jenom tak mezi náma
krmit tě budu těstovinama“
natáhnul jsem se pro sklenku
a on zmizel za skříň do výklenku
pavoučí muž
v puse má nůž
teď ve strachu večer zhasínám
a když pod dekou zlehka usínám
slyším ho běhat po pokoji
a vím že sítěmi proti mně zbrojí
jeho je noc a můj je den
jeden z nás bude spokojen