Minová pole vyklopkávám ti po tělech

Ke všemu bůh ti
marně ztrácí slova
v minovém poli jazykem napříč
vzpomínkami

tvé rty
kam schovávám se
když říkáš
...stále stejně dětinská...
a naivní jsem...schovaný ...
dřímáš mi mezi nohama jakoby
mezi světy
v hranicích oplodnitelnosti
vět

Já? za pohled nikdy
nedám víc
jedno přešlápnutí miny kde
včera dýchals ty dnes rozdýchával
jiný...

Tak asi sbohem;

skrze zatnuté zuby plížící se slova
k nebi už nikdy
nedotančím. ne s tebou
ne v téhle
době.

A jsi!

před časem klekám si v domnění
že pořád jsem; v tobě se
nezměním;
tak dobře

a stesk
cigaretama
podpálím..

že prý
…

dětinská naděje…nejurozenější síla
lež není slib,

(nejdospělejší jsem v bříšku byla,
čím víc ti rostu v cizí dítě)

přestože láska nepřežila...
...bez pláče v sobě
miluji tě;

tak asi sbohem a stesk
cigaretou podpálím s úmyslným
přešlápnutím miny, když nedodýchám dnes
mou smrt potvrdím jiným...