Strach

Má duše,střed soudnosti, mi zřejmě uletěla
já páchám činy hodné zavrhnutí,
má diagnóza - zlem pominutí,
to všechno aniž bych chtěla.

Horší jak prokletí je tohle břímě,
stahuje mě dolů,
marně se snažím šplhat vzhůru,
po každém pokusu stejně končím na dně.

Ztrácím se v hlubině posedlosti,
však není nikdo kdo by svou ruku pro mě vztáh,
obklopují mě sítě zla a špatností,
mám z nich strach.