Předtucha

Sedíš v šedym pokoji,
někde ve skrytym rohu
tý kruhový místnosti.
Chceš se schovat do stínu.
A chceš vidět
skrz tu neproniknutelnou tmu...

Ať si Tě sakra začnou všímat.
Ať tě kurva už nechaj bejt.
V agonii brečíš
a z celého srdce se směješ
ironii celýho světa.

Ležíš tam sama
oblečená ve svý nahotě.
Cejtíš se děsně zranitelná.
Chceš umřít
...jenže není jak.

Seš nepochopená
a sama nic nechápeš.
Chceš na celej svět
vyřvat svoji nenávist.

Zoufalstvím si rveš vlasy
a hryžeš se do krve.
Nechceš vědět...
Vidět to,co vidíš asi jenom ty.
Že lidstvo timhle tempem

spěje do záhuby..