Šílenství

Den se potápí
do podmanivých hlubin noci
Vše mizí
mezi dokonalými křivkami ticha
které tě dohání k šílenství
V rukou chceš stisknout vzduch
až z něj bude téct čirá krev
Všechny své myšlenky chceš vypustit z úst
a nechat je roztříštit o popraskané rty
Ptáš se
jestli tohle všechno není zbytečný
tohle všechno
to že po dni následuje noc a po noci den
po přílivu odliv a po odlivu příliv
po suchu mokro a po mokru sucho
po smíchu pláč a po pláči smích
po nenávisti lítost a po lítosti nenávist
po životě smrt a po smrti život
Před tím ale není možné utéct
je to jako prchat
před slunečními paprsky uprostřed pouště