Sonet pro mámu

Proč zapomíná básník básnit,

když je mu nejhůř ?

Proč se mu mysl kalí

zlověstnými myšlenkami ?



Proč nechá se ze svého světa tak snadno vyvést ?

Proč nebrání svou domovinu,

svůj malý hrad v Karpatech ?



Proč každý,

kdo slůvkem zavadí o jeho ctnost,

se vzhůru dere ?

Proč její hlas mi v hlavě tak nelibě a hloupě zní ?



Proč uražená ješitnost

vždy bez rozmyslu

napadá ty nevinné ?



Proč spor vedou dobří přátelé

a lidé sobě ještě bližší ?

Proč hádkami si ničíme

náš, tak krátký život ?