strach

Tiše ploužím ulicemi
bez víry na zlepšení
každý by chtěl pomoci
nevím nalézt řešení.

Do hrůzy se ráno probouzím,
bojím se všeho a všech
občas propadám iluzím,
že jednou přijde konec.

Konec čeho? Ptáme se sebe sami.
Nevím jestli trápení neb naděje smrti.