brumídek

Byl jednou jeden medvídek,
říkali mu brumídek,
ve dne spinkal na polštáři,
v noci chodil a kramařil.

Jeho páníček jménem Tomíček
to byl teda lumpíček,
o méďu se sotva staral,
jedno ouško mu odpáral.

A teď malý Brumídek
pláče do polštáře
a má strach ,co zase Tom
příště mu odpáře.

Tom je lotr,to se ví,
hrát si pěkně neumí,
na méďu si dovoluje,
o výprask si koleduje.

Tom skočil na postýlku,
trhnul rychle s polštářem,
méďovi natrhl prdýlku,
až mu zrudly tváře.

Brumídek se urazil,
počkal,až Tom půjde spát,
do ložnice vyrazil,
máma bude zašívat.

Máma ráno vstala,
málem to s ní seklo.
z brumídkovy dupky
kus vaty teklo.

Máma vzala méďu
tvářila se kysele
a zapíchla velikou
jehlu mu do prd..e.

Brumídek už zase sedí,
z postele na Toma hledí,
sedí a trčí mu nit,
chce se s někým pomazlit.