Země básníků

Na parapetu
kyklopské věže
sedí básník
s tužkou a papírem
v ruce
a kouzlí
po papíru
příběhy,které
vidí pod sebou
zapisuje osudy lidí
tužka se v jeho
prstech kmitá
jako útlá baletka
papír pohlcují slova,
kterým dává psanou formu
a posléze je opakuje svým uším
intonace mu jde skvěle
ovšem něco mu tam chybí
okolí je tiché
auta se pod ním míhají jako mouchy
a lidé jsou zvysoka velcí jako
špendlíkové hlavičky
zarazí se
sedí ještě
dvě hodiny
třicet pět minut
a tři vteřiny
jako Budha
on ale nežije v Indii
nekoupe se v Ganze
žije svůj život
ve svém světě
zemi básníků
kde pád neznamená
smrt, ale obnovu života