Jen děti se bojí ďáblů
Jen děti se bojí ďáblů
do očí svých ďáblů.
Démonů noci.
S něhou pohladím jizvy
co život mi zanechal.
Karneval…bez masek.
Barevná domina všech tónů.
Hromů a blesků
dotknu se bez zábran.
Nestavím jim už do cesty
paraván ze svých strachů.
Zhasnutých lamp smutků.
Skutků darovaných.
Schůdků ke světlu
co jsem postavila.
Ulomím paprsek sluneční.
Pálí.
Nevadí.
V hřejivost ho přetavím,
na dlani do srdce nesu.
Chráním.
Bráním to dítě v něm.
Za každou cenu.
I když vyrostla jsem.
V ženu…
Co denně dotýká se…svých ďáblů.
Komentáře (35)
Komentujících (34)
Doporučit
Tisk
musím souhlasit s Holis...máš neskutečně krásný dar od Boha...věřím, že je na tebe moc pyšný :)
12.05.2009 13:07:00 | Agniezka
Četl jsem několikrát a snad jsem pochopil, jen doufám a věřím, že jsi nepsala o sobě.Každé zastavení u Tebe je zážitek, poklona veliká:ST
11.05.2009 21:55:00 | Holis
ano, zasadní, základní zprávy a pravdy o Tobě, dané do veršů.
ano, kdo má statečnost dotýkat se ďáblů a přitom se jim nijak a ničím nepoddá, jen ten může žár světla skutečně přetavit do hřejivosti života.
ano, až ve světle vytrysklém z bolesti je vidět vzdálenost dvou pólů bytí. zatracení a nadějě.
ano, to o čem píšeš, to jsi žila, to prošlo Tvou duší.
ano, i když to sem vlastně nepatří, mé setkání s Tebou je osudové. r
11.05.2009 21:48:00 | chodecr
není co dodat, myslím všechno bylo řečeno v předchozích komentech... je to prostě dobré..., nebo spíš výborné
11.05.2009 21:23:00 | Stoneman
chtěla bych ti poděkovat za tvé básně.Jsou krásné,hluboké,vnímavé,citlivé atd.Mohla bych pokračovat.Dávám ST všem tvým veršům.
11.05.2009 19:41:00 | stravla
Poslední sloka je velmi hluboká a silná, pocitová... řekla bych, že se v ní nejvíce odráží Tvé vlastnosti... jistá síla a pomoc, opora.
11.05.2009 14:00:00 | NikitaNikaT.
Strach má sto očí
a všechny jsou pro to, aby týraly bušící srdce
/W.Wordsworth/
11.05.2009 11:47:00 | Lota
je to vývoj. Vrátiť sa k spomienkam, byť za skúsenosť vďačný, nežne prijať svoje jazvy ja SVOJE. A žiť ďalej s otvoreným srdcom, s očami dieťaťa, ktoré diablov rozoznajú a priamym pohľadom dospeláka, ktorý ich pohladí objatím :-)
Pekne si to napísala. A zrejme každý to pochopíme po svojom...
10.05.2009 23:20:00 | maranika
Dáblík = pokušení???? Nebo máš jiné vysvělení...
Jsme jenom lidi, co hřeší, Tvá slůvka zaujala, číst těší..ST!
10.05.2009 23:09:00 | Veselý Drak
Nejbohatší na světě,takhle paní...co dítě v sobě zcela žensky chrání..Poklonka!...
10.05.2009 22:55:00 | zvířenka
někdy nevím, co napsat, jak jsou tvé básně krásné s velmi hlubokým podtextem, opět ST*
10.05.2009 21:18:00 | Verena
Kdo se bojí, s..e v síni. Ďábel má strach z čistého svědomí, upřímnosti a pravdy...ST! :-)))
10.05.2009 20:34:00 | Mario de Janiero
naprosto skvělá, přečetla jsem jí hned 3x ! Málokdo umí nestavět překážky vývoji a uchovat si takové nadšení, co mají děti.
10.05.2009 20:13:00 | Markéta Hl.
Tedy, nechci už opakovat 6thSun...Ale i mě jsi se strefila do aktuálního dění...:-)
ST!
10.05.2009 17:45:00 | Isobel
mám strach jen sám ze sebe,nejhorší na všem je,že to nejhorší teprv přijde
10.05.2009 17:14:00 | crac
Z některých ďáblů mám nahnáno ještě dneska a z některých navíc ponovu :-/
10.05.2009 15:10:00 | Chancer
Právě o to se teď snažím. Je úžasný, jak se mi vždy někdo z oblíbených autorů dokáže trefit do aktuálního stavu. A tím mi pomoci. Kuju:-)
10.05.2009 14:43:00 | 6thSun
Jako malá jsem se bála tolika věcí, třeba i popelářů, pak zlých lidí a mnohých dalších, ikdyž třeba zlí nebyli, jen se mi tak jevili. I dnes se ve mně někdy tyhle věci přechovávají, ale je daleko jednoduší se jich, těch ďáblů dotknout, než tenkrát..
10.05.2009 14:06:00 | kikis