Zranění

Hleď žádný hezký květ,
již nepřijel spasit svět...

Jen moru hlasy,
pronesly údivem krásy,
zloději,
do rukou falešné spásy....

Nejen zhouba a smrt ji provází,
také nadějí do říše zkázy,
otupělým mečem vrážejí,
do srdce co krvácí...

Až znakem mocné víry,
vyhubí ze zoufalství
původ špíny - otroctví...