Živel

Přichází blíž
a já vím, že je živlem,
který z nenadání udeří
a možná ani nevěří,
že strhne mě s sebou
jak vítr ptáka bez peří.

Je nespoutaná krajina,
která si se mnou hraje
se mnou si začíná,
a probouzí se,
když večer slunce zhasíná.

Těžké je ten živel zachytit,
nemožné je zkrotit jej,
není můj a není ani na prodej.
Vždy blízko něj přijdu si jak loďka,
co je vratká a najela na peřej.

Živel objeví se
a zase odezní a zmizí,
je silný a já sílím s ním
a proto mi není cizí,
být jím obklopen
i bez znalosti všech jeho mnoha jmen.