Hra II.

Hra na jevišti

prázdná temná komora
zavřené dveře

nemluvím
světlo lampy
dopadá na ulici

jak přízrak
s duší
mezi dvěmi trůny

kord stále u sebe mám

tiše
čekám na tebe

divadelní hra končí
za rudou oponou
převlékáš se
ze svého kostýmu
masku z divadla
si sundáváš

Benátské mosty
jak perly svítí
barvy květin
vůně moře
vidím mezi mraky

touláme se po městě
alkoholem opojeni
oči zavázané máme
co vidět
to nevidíme
ve lži stále žijeme

raději
na to nemyslíme.