vinen, nevinen

Temnota blíží se k duši nevinné dívky,
v tom přichází Joe a v rukou božské křízky.
Skutečný vrah ten sedí,
a smích, ten prokletý smích,
radost do očí mu vhání.
Není však hoden takové krásy,
skončil čas trápení, nastává čas spásy.

Vchází do soudní síně,
Matka začně žvát,
ty svině!
Moje dcera piká za tvou lest,
přiznej se dřív, než poznáš svůj trest.
Trest posmutných praktik,
co naučím tě hned,
jen abych mohla potrestat
tvou zkurvenou lest.

Asi už víte kdo je tu v právu,
maminka v truhle,
dcera blíží se k pánu.

Jen skutečný vrah potměšile se směje
jak plán nelidský vyšel mu skvěle.

Hlásí se svědek té bezcitu vraždy,
na onen svět ubírá se navždy.
Snaží se obhájít,
kdo ji však uvěří
však podě to vrátít
soudce vchází do dveří.
Lid na ni hledí
neví co s ní
maminka ji hladí
jen jediná to ví.
Sedí a věří, ve správný úsudek
však komu to poví, když ubírá se ve smutek.

Náhle se před lidem zjeví dívčina matka,
to ona je svědek té proklaté vraždy,
a ukáže na toho, kdo sebral ji život navždy.

Když člověk nevinný
přihlíží k činu,
tak jako vrah,
nese svou vinu.