Po zdech se táhnou
popraskané žíly
vytvořené časem
a v jedné puklině
dýchá malá holčička
zatuchlou věčnost
ozvěna drobného srdce
odráží se od prostoru
a zaniká
slyšíš ji?
je všude…holčička…
zazděná vzpomínka
minulost dýchá
ze spárů ve zdech
dotkni se jí
teď můžeš
přijmout její dlaň
a žít v tichosti zdí