Dny bez Tebe

Z původně slíbených tří dnů je dnes už pět.
Obloha je zatažená a zčernal celý svět.
Všude je ticho, žádný smích, zvuk ani hlas.
Jako by to byl konec a současně zastavil se čas.

Ručičky však neúprosně jdou, dny zmizely z kalendáře.
Já cítím se strašně sám, nechci dál žít bez Tvé tváře.
Tři dny to nešlo, ale pak ses měla ozvat.
Tu bolest, co cítím, ta nejde mi popsat.

Snad šestý den přinese spásu.
Nebo ten třináctý či třicátýprvní.
Nebo už žádný? Už nic se nezmění?
Utichne navždy šum listů a větví?

12.5.2009