Rozsudek

Rozbitým oknem mi do pokoje fouká smutek,
duše mě studí, srdce mě zebe.
A já marně volám tvé jméno, marně volám tebe,
však tys vynesl nade mnou rozsudek.

Rozsudek, proti němuž se nemohu odvolat,
drtí mé sny, mé iluze.
Však dostala jsem to, co jsem si zasloužila po zásluze,
už mi jen zbývá mé útroby do zmrzlé hlíny pochovat.