Žijem..

Stejně tak jak dva plus tři je pět,
Tak se každému jednou zhroutí ten jeho skvělý svět.
Pak už zbudou jen oči pro hořký pláč
a také otázky proč a nač?

Znáš ty večery, kdy se stmívá
A není důvod spát.
Když bláznivou náladu člověk mívá,
S city má chuť si pohrávat.

Kde jsou ty velkolepé plány?
Sedíme tu tiše jako pěna,
Tak těžko zdoláme všechny skály.
Žijem svůj život, no jak se říká: Do ztracena!