Ptáci mě jednou zabijou

Skřivánek na větvi škodolibě pěje
tesklivou ódu na mé beznaděje.
Malinká dušička ve mně se chvěje,
všechno v mém životě do kytek spěje.

Slavíček na stromě posměšně švitoří,
vidouc, jak mlátím zoufale do dveří.
Včerejšek byl mojí poslední večeří,
dneska už půjdu jen pro chlast a pro peří.

Vrabeček ze střech smutně se dívá,
jestli jsem nehybná či ještě živá.
Dojemné requiem tiše mi zpívá,
poslední minutka prý že mi zbývá.

Supi už lačně nade mnou krouží,
křídla si smáčejí v krvavé louži.
Slunce už zachází, stíny se dlouží,
i takhle dopadá ten, kdo moc touží.