vyla jsem v lesíčku
při nočním měsíčku..
za kopcem v horách to bylo
po lukách
po stráních
pěkně to znělo...chichi!
09.06.2009 08:46:00 | Tanzania
I já mám někdy duši vlka,
žalem když moje srdce puká,
přesto vyjasním své líce
čtouc třeba krásné verše Tvé!
********************************************************
Dívám se tiše na nebe
a duše má si sní,
když si vzpomenu na Tebe,
smutkem to zavání...
Hvězdičky hledí s účastí,
měsíc stříbrně hladí,
myslím na tiché bláznovství,
kdy měli jsme se rádi...
Co bylo už je prchlým snem,
vzpomínkou alba hodnou,
rozmlouvám tiše s měsícem,
když bloudím zemí rodnou...
Je to vlatně jen monolog,
/stříbrný kotouč mlčí!/,
zamyšlen hledím na potok,
v srdci mám touhu vlčí
zvednout svou hlavu nahoru
a za úplňku výti
tu píseň promarněných snů,
co bere mi chuť k žití...
Ale že také člověk jsem,
já veršů pár sem vložil,
ukrývám touhu v srdci svém,
co k nohám bych Ti složil,
kdyby šlo nazpět vrátit čas,
jinak vše mohlo býti,
mohli bychom být šťastni zas
chyceni v Štěstí síti...
Ale nic nelze vrátit zpět,
kupředu třeba jít,
i když mne dosti mrzí svět,
přec povinnost mám žít!
********************************************************
P.S. Tak jsem si tu krásně zaspamoval a tiše zavyl a je mi líp!;o)))
22.05.2009 19:19:00 | Kozoroh 1
Tvá báseň se mi moc dobře četla, nutí k zamyšlení a k jistým vzpomínkám. Hezky napsané. Působivé.
22.05.2009 15:38:00 | NikitaNikaT.
Moc krásně napsané, četlo se mi to samo! :) Nemůžu si pomoct ale vlky mám hrozně ráda, mají v sobě něco kouzelného, něco takového krásně-zvláštního a tajemného. ST! :)
17.05.2009 19:04:00 | Anne Leyyd