"můj pane"

Já volám cit ve Tvém srdci,
nemůže být kus ledu přeci.
Já volám si duchy na pomoc,
já prosím tu největší moc.
At do srdce Ti šíp amorův vrazí,
at jen Tvůj cit před tím mým se plazí.
Já chci zas usínat ve Tvém objetí,
chci být Tvé lačné touhy obětí.
Miluju Tě čím dál tím víc,
však Ty necítíš snad vůbec nic.
Vůbec se o mě nebojíš,
u mé postele nestojíš.
Mám šílený strach,
jako by pro mě šel vrach.
Já cítím, že něco se stane,
už asi mě neuvidíte "můj pane".
Já chci se proměnit v prach,
nebo čas nakonec byl můj vrach.
Proč já s Tebou vlastně jsem?
O příteli já mám jinej sen!
Proč ten co se ke mně hodí,
už dávno s jinou chodí?
Proč na partnera si hraješ?
Jenom mojí energii takhle saješ.
Vždyt mě nemáš vůbec rád,
tak proč komedii hodláš hrát?
Vykašli se na mě spíš,
a utíkej za tou co o ní sníš.
Ze mně jen hloupou děláš,
nechápu tedy co u mě hledáš?
Proč já zase věřila?
Já hloupá čas svůj opět jen mařila.