Snílek

Snílek dlouze nocí prochází
a pro strom nevidí les,
touha jen ho provází
delší cestou z nesnází.

Na hladině těl
včera dnes i zítra,
tam kde on tak chtěl,
zasít život,
který ve svých rukou měl,
nemohl...
protože les přes strom neviděl.

Strom byl snem
tak neprůhledným,
že mlhou obklopil jeho zrak,
omámil vědomí
a lesu kolem nahnal strach.

Snílek za snem běží dál,
do hlubokého spánku upadá,
neslyší a nevidí jiného už nic,
jen nebes výšin dosáhnout chce
čím dál víc.